Malba

Prohlášení umělce

Jsem malíř tělem i duší. Malbou se chci především bavit, proces malby si užívat a zprostředkovat své vnímání barev a vůni světa ostatním lidem. Láká mne divoká, expresivní a spontánní malba. V malbě chci být srozumitelný a uvěřitelný a chci jí v lidech vyvolávat pozitivní emoce.

Témata tvorby

Blízkost přírody, její proměna v denní době a ročních obdobích mě zásadně ovlivňuje v mé tvorbě. To mi dává znalosti, inspiraci pro snění, opravdovost a uvěřitelnost témat a námětů ve svých obrazech.

Když přepnu hlavu a začnu se na svět koukat výtvarným okem, náměty vidím úplně všude. Tvorbu zásadně ovlivňuje můj kladný až obdivný vztah k přírodě. Krásu hledám v tématech, které mne dlouhodobě zajímají, kterými žiju. Jsou to stromy, kvetoucí louky, plevele, proměny vesnické krajiny vlivem ročních období nebo působením času. Lákají mne tajemné zarostlé zahrady se starými stromy. Naprosto mě fascinuje, když z tvrdého dřeva vypučí jemné čarokrásné a voňavé květy. Inspirují mne kvetoucí louky a život v nich. Hodně vjemů pochází z mého dětství, ze života ve velké rozkvetlé zahradě, ze zážitků při pozorování vysoké trávy, kvetoucích kopretin, zvonků nebo pampelišek a v nich skákajících kobylek a třepotajících se motýlů.

Jsem aktivním zahradníkem a sadařem. Svou zahradu pozoruji celoročně ze své pracovny, líbí se mi její proměny během dne i ročních období.

Bydlím v Poodří, v krajině nekonečných barevných luk, rybníků a meandrující Odry. Jsem od dětství rybářem. Téma rybích obrazů je mi také velmi blízké a průběžně se k němu vracím.

Dalším, pro mne výrazným tématem, i když momentálně trošku upozaděným, jsou obrazy z kovu. Vždy jsem byl na svůj ocelový region hrdý. Velká část mých předků pracovala ve výrobě nebo zpracování železa, proto mám toto téma asi nějak zakomponováno v mém DNA a láká mne do obrazu ztvárnit surovost materiálu a zvláštní vůně kovu.

Malbou komunikuji se světem a svému okolí tak předávám své poselství o tom, jak svět vnímám, nebo snad bych jej chtěl vidět. Maluji srdcem. Do malby dávám enormní množství energie a soustředění. Věřím, že na výsledných dílech je to vidět a citlivý divák je schopen si energii po léta čerpat zpět.

Technika a způsob tvorby

Náměty pro svou tvorbu nacházím při svých pěších toulkách nebo cyklobloudění krajinou a často si je fotím do tematických deníků. Mám plnou hlavu nenamalovaných obrazů. Potřeboval bych malovat 24 hodin denně, abych všechny náměty zpracoval a dostal je z hlavy na plátno.

Na druhou stranu si velmi rád od malby odpočinu při práci na grafickém designu, např. tvorbou logotypů, vymýšlením sloganů nebo zpracováním celkové grafické identity firem. Je pro mne ideální, když jsou tyto dvě činnosti v určité harmonii a navzájem se doplňují.

V technice malby upřednostňuji určitou dynamiku, spontánnost a expresi. V malbě používám hrubé průmyslové štětce, občas i rýžák nebo koště. Technika stékání či rozmývání barev je mi blízká. Fascinují mne velké rozměry pláten. Rád experimentuji se syntetickou barvou a s tím, co mi její specifická viskozita, slívání barev a pomalé schnutí dovolí.

Kdo mě ovlivnil

Výtvarné vzdělání a um jsem nabíral pod vedením zkušených pedagogů, např. ak. mal. Ivo Mrázka, Marie Jaroňové, Mgr. Jany Smékalové, Mgr. Pavly Titorové, Martina Vyorala, ve výtvarné technologii u Ing. Postupy. V pozdějších letech např. u fotografa Pepy Hradila, zahradního architekta a grafika Ing. Mojmíra Kotase, nebo u ikony české konceptuální výtvarné tvorby ak. mal. Dalibora Chatrného, se kterým jsem měl čest, během svého tříletého pobytu v Brně, konzultovat své práce. Kromě absolvování několika výtvarných škol a oborů jsem absolvoval dramatický obor na Lidové konzervatoři a Múzické škole pod vedením paní Mgr. Evy Polzerové, která mne také svým pohledem na svět a rozvahou velice ovlivnila.

Mezi umělce, které rád studuji a kteří mne svou tvorbou rovněž ovlivňují, patří Květa a Jitka Válovy, Kamil Lhoták, Oskar Kokoschka, Jiří Sopko, Josef Žáček, Lubomír Typlt, Ivo Sumec, Daniel Balabán a další. Svým uvolněným stylem malby a grandiózností formátů mne zaujal Jakub Špaňhel.

Rád navštěvuji sbírky moderního českého umění v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře, ve Veletržním paláci v Praze, rád chodím na výstavy pořádané Galerií výtvarného umění v Ostravě a Muzeem umění Olomouc. Když jsem v Brně, nevynechám Moravskou galerii Brno.

Způsoby prezentace

Realizoval jsem 26 samostatných výstav. Byl jsem pozván k účasti a vystavení prací na veletrhu současného umění 2023 v Paříži. Vystavil jsem své práci v rámci výběru Van Gogh Art Gallery v Madridu (2023). Přes dvě stovky mých výtvarných prací našly nový domov. Jsem zastoupen v soukromých sbírkách v Česku a Evropě.

Snažím se výtvarné umění přiblížit i lidem, kteří ho aktivně nesledují nebo nevyhledávají. Kromě klasických výstav „pod střechou“, pořádám venkovní volně přístupné výstavy. Obrazy jsou tištěné na banneru nebo velkoplošném nosiči a mohou tak být vystaveny ve venkovních prostorách.

Začínal jsem zahradní výstavou originálů opřených o stromy, pergolu nebo plot našeho domu. Výstava byla závislá na počasí, proto tedy krátkodobá. Přesto její komorní atmosféra měla své nezaměnitelné kouzlo a byla návštěvně velmi úspěšná.

Dalším krokem byla výstava obrazů, které jsem nechal vyfotit a vytisknout na velkoplošné desky a vystavil na plotě našeho domu po období tří měsíců. Díky tomu ji mohl shlédnout širší okruh osob. Ohlas na tuto výstavu byl tak nečekaný, že mě podnítil k dalším venkovním výstavám na nových místech.

Věřím, že venkovní výstava může lidem navodit příjemné pocity a zážitek, když jdou zrovna z nákupu nebo venčí psa. Kultura a výtvarné umění nemusí být pouze zájmem vybrané části společnosti, naopak může být běžnou součástí každodenního života. Věřím, že lidé ztratí ostych nebo předsudky z navštívení oficiálních výstavních a galerijních prostor a zvýší se jejich zájem pořídit si do bytu originální a jedinečný obraz.

Pár řádků o časech příštích

Chci se posouvat dále, objevovat, vzdělávat, nasávat informace, rady a inspirace. Nevím, kde mne hlava pustí a čas ve výtvarném projevu zavane. Cítím, že časem postupně půjdu do větší námětové a kompoziční zkratky, střídmější barevnosti a ještě větší exprese, ale stále za zachování enormní energie, tepla a příjemných pocitů, které z mé tvorby na diváky vyzařují. Chci dále rozvíjet téma kovových obrazů a rybích trhů a motivů.

Závěrem

Jsem malíř. Maluji srdcem, plným přesvědčením, fascinací a prožitkem daného tématu. Malbou se chci bavit, výsledkem diváka zastavit a zaujmout. Je mi odměnou, když na mé barevné vnímání světa lidé reagují kladně. Mým záměrem je výtvarné umění přiblížit i lidem, kteří ho aktivně nesledují nebo nevyhledávají. Přál bych si, když si někdo položí otázku, jak by musel vypadat obraz, který by si vážně chtěl pověsit do bytu, aby odpověď našel při pohledu na můj obraz.




Životopis

* 10. 5. 1979

Díky dlouholeté rodinné řemeslné tradici jsem byl nasměrován se vyučit ve strojírenském oboru, a to v podniku Tatra Kopřivnice. Školu jsem však nedokončil, protože jsem před maturitou víceméně „utekl“ k přijímacím zkouškám na uměleckou školu do Ostravy.

1995 - 2005

Odborné umělecké vzdělání jsem získal na Střední škole uměleckých řemesel v Ostravě. Vystudoval jsem obor propagační výtvarnictví se zaměřením na grafiku pod vedením skvělých pedagogů, výtvarníků Mgr. Jany Smékalové, Mgr. Pavly Titorové, Martina Vyorala, ve výtvarné technologii Ing. Postupy a v dějinách umění ředitele Galerie výtvarného umění Ostrava Mgr. Petra Beránka, a mnoha dalších.

Už v průběhu střední umělecké školy jsem připravil své první samostatné výstavy (ve Studénce a Bílovci). Experimentoval jsem s malbou syntetickou barvou, figury a portréty jsem maloval olejem. Později jsem od olejových barev postupně přecházel na barvy akrylové a podmalbu vrstveným akrylovým tmelem a hledal formy vyjádření s obarvenými mýdlovými bublinami. V roce 2004 jsem vystavoval v centrále Raiffeisen stavební spořitelny v Praze na Žižkově sérii „Řeči těla“ a „Jablečné kompozice“.

V roce 2001 jsem si do jména Martin Rusek nechávám na matrice vložit druhé křestní jméno Fabián. Je to vzpomínka na dědu a druhou část rodiny, ze které pocházím. Děda měl tři dcery, příjmení Fabián tedy v rodové linii zaniklo. Nicméně Fabián je také české křestní jméno se svátkem v lednu a takto jako druhé křestní jméno jej začínám používat.

V grafickém designu začínám zpracovávat zakázky pro první firmy a postupně poznávám, co obnáší práce na volné noze. Zjišťuji, že ve škole nabyté vědomosti se ne vždy dají uplatnit v praxi.

Rozjezd mé grafické kariéry byl pozvolný, místy trnitý, avšak brzy nabral na obrátkách. Tehdy jsem sledoval, co v grafickém designu tvoří významná světová a naše přední grafická studia. Obdivoval jsem (a trvá to dodnes) práci našeho předního designéra Aleše Najbrta a studoval jeho smýšlení nad zakázkami. Čistota jeho prací mne velmi graficky ovlivnila.

Nato jsem se na tři roky přestěhoval do Olomouce, kde jsem se věnoval především grafice a korporátnímu designu. Ve své průmyslové grafické tvorbě hlavně navrhuji originální plakáty, billboardy, mnohasetstránkové katalogy, veletržní expozice, navrhuji interiéry, kolekce potisků a výšivek sportovního oblečení, kreslím ilustrace pro firemní účely a firemní logotypy.

2005 - 2019

V roce 2005 jsem se přestěhoval do Brna, do podkroví ve starém židovském domě poblíž centra.

Dalším důležitým milníkem v mém životě bylo setkávání se s velmi srdečným ak. mal. Daliborem Chatrným, který mj. byl ipedagogem na Akademii výtvarných umění v Praze nebo Fakultě výtvarných umění v Brně a za svůj celoživotní přínos v oblasti výtvarného umění byl oceněn několika významnými oceněními.

Po dobu mého tříletého pracovního pobytu v Brně jsem byl mistrovým sousedem z podkroví starého domu v Botanické ulici v Brně. Nejednou jsem mohl s panem Chatrným probírat své výtvarné práce, dával mi rady, doporučení a tipy. I ve svém pokročilém věku byl svým myšlením neuvěřitelně otevřený a novátorský výtvarník s obrovským zápalem k práci. Návštěvy jeho ateliéru byly pro mě velkým svátkem a školou a rád vzpomínám na mnoho osobních zážitků a historek.

Při víkendových návratech na severní Moravy jsem pracoval v otcové dílně na kovových obrazech a pohrával jsem si s tématem propalovaných ručních papírů, které vznikají jako sekundární produkt při svařování kovových obrazů.

Po mém návratu z Brna zpět do rodné Studénky se mi krátce po sobě narodily dvě děti, následně kupujeme starý prvorepublikový dům. Ten několik let svépomocí s otcem opravuji. Volná tvorba v té době šla na čas stranou. Plně se věnuji grafickému designu. Pracuji na zajímavých zakázkách a grafických výzvách. Po dokončení rekonstrukce domu se pomalu začínám vracet zpět k volné tvorbě. A současně hledám další možnost vzdělávání v oboru. Přihlásil jsem se na Lidovou konzervatoř a Múzickou školu v Ostravě ke skvělé Mgr. Pavle Titorové (učila mě už na střední um. škole) na obor kresba-malba / pokročilí, abych se mohl dále rozvíjet a prohloubit své znalosti pod vedením zkušeného pedagoga, přičemž obor jsem zakončil absolutoriem. V malbě jsem se věnoval zejména tématu ryb a rybích trhů a motivům stromů. Vznikla série Ze-ze-Mě. Jen okrajově jsem maloval motivy vlajky a národní symboly.

Grafický design a mé kresby a ilustrace do průmyslových grafik se postupně objevují po celém světě, např. v Malajsii, Brazílii, Rusku, Německu, Turecku, Indii, Islandu, Kypru, Chorvatsku, Maďarsku, Dominikánské republice, Rakousku, Portugalsku, Holandsku a Polsku.

Na podzim roku 2016 jsem realizoval na zahradě výstavu volně rozestavených obrazů. Touto akcí jsem se snažil přiblížit výtvarné umění lidem, kteří aktivně do galérií nechodí a zbořit tím jejich ostych z návštěvy oficiálních výstavních prostor. Během dvou dnů na zahradě jsem přivítal téměř tři sta návštěvníků.

V roce 2016 jsem pokračoval studiem dramatického oboru na Lidové konzervatoři a Múzické škole Ostrava pod vedením paní Mgr. Evy Polzerové, která mě svým pohledem na svět a rozvahou velice ovlivnila. Studium obsahovalo pohybovou a hereckou průpravu, jevištní pohyb a mluvu, improvizaci a komunikaci. Obor jsem rovněž zakončil absolutoriem.

2019 – 2023

Po mnoha letech praxe v grafickém designu jsem postupně získal v oboru renomé a vypracoval se na zkušeného a žádaného grafika. Práce v grafickém designu mě stále velmi baví a naplňuje. Také se věnuji dobročinné grafice a svou grafickou prací podporuji některé spolky.

V covidových letech přichází prudký propad grafických zakázek. Začínám se čím dál více věnovat malováním obrazů. Volím pozitivní, „světlé“ téma květin a rozkvetlých luk. Tím, že bydlím v Poodří a že jsem vyrostl v rozkvetlé zahradě, je mi tento motiv blízký a je ve mně hluboko zakořeněn.

Maluji, co jsem zažil, prožil, potkal na svých toulkách, vypěstoval. Květinové obrazy brzy získaly oblibu u diváků a pozorovatelů. V době proticovidových opatření, v rámci, kterých byly zrušeny i veškeré hromadné veřejné kulturní akce, jsem realizoval na svém plotě u RD volně přístupnou tříměsíční výstavu obrazů pro zlepšení všeobecně ponuré nálady ve společnosti na podporu potlačované kultury. Výstava byla pozitivně přijata a byla masivně navštěvována lidmi z okolí, kteří v tmavé covidové době prahli po možnosti se kulturně nadechnout a odreagovat se. Ohlas na sociálních sítích i v soukromých kanálech byl značný,
a to i daleko za hranicemi našeho kraje.

V roce 2022 realizuji venkovní putovní výstavu po čtyřech frekventovaných místech v Ostravě. Je to pokračování mého projektu jít s obrazy blíže k lidem. To pokračuje výstavou obrazů na Colours of Ostrava 2022 a velkou zahradní výstavou 40 ks obrazů.

Jsem opravdu nadšen, naplněn a rád, že dostávám nabídky na realizaci výstav. V průběhu roku 2022 – 2023 mě oslovily galerie z Říma, Londýna, Portugalska, Miami, Frankfurtu, Innsbrucku, Bruselu, Vídně, Paříže, Cannes, Mnichova, Basileje, Lucemburska, Monaca s nabídkou, aby mé práce byly součástí jejich připravovaných výstav.

V roce 2023 vystavuji na mezinárodním veletrhu současného umění v Paříži a v květnu jsem zastoupen na výstavě v Madridu v galerii Van Gogh Art Gallery. Galerie si pro prezentaci vybrala devět kusů kovových obrazů a jednu práci ze série Ze-ze-mě.




Osobní život

Řekl bych, že jsem pozitivně založený snílek a pracant, držím slovo. Rodina je pro mne důležitá. Rád jsem svým dvěma dětem oporou, ukazuji jim svět, diskutujeme o životních hodnotách. Zároveň, tak jako každý odpovědný rodič, je prudím svými životními moudry a dobře míněnými poučkami.

Mám rád čerstvý vzduch, slunce, venkovskou krajinu a její architekturu a volnost. Rád vyjíždím na horském kole do přírody, kde často nacházím inspirace k mé tvorbě. Jsem aktivním zahradníkem, vše, co roste a kvete, je mi blízké. Zbožňuji čas, kdy se mohu na celý den „ztratit“ ve své zahradě, kdy mohu pečovat o stromy, opéct si na ohni párky a u toho si dát dobré pivo.

Je mi blízká krajina Lašska, Valašska, Beskyd a Jeseníků. Líbí se mi Orlické hory, Vysočina. Na druhou stranu moc rád navštěvuji historická města s geniem loci. Zbožňuji toulání po Olomouci, mám rád historickou Prahu, Kutnou horu, Tábor, Brno, Rožnov pod Radhoštěm.

Za relax považuji také rybolov (chytám převážně systémem „chyť a pusť“), aktivní a svižné procházky po městech, kde se zrovna nacházím (ideálně brzy ráno nebo večer), manuální práci na zahradě a okolo domu. Rád potkávám fajn lidi, rád trávím čas s lidmi, se kterými si mám co říct, kteří mě inspirují.

Je pro mne důležitý ohleduplný vztah k přírodě a krajině, kterou dočasně za svůj život užíváme. Pro vytápění domu a ateliéru používám tepelné čerpadlo, energii vyrábím pomoci fotovoltaických panelů. Využívám studniční vodu a zachytávám dešťovou vodu na závlahu zahrady. Pečlivě třídíme veškerý odpad, zbytky potravin dáváme drůbeži. Všechny tyto činnosti by měly svým malým dílem nápomoci k ochraně přírody a zachování jejich krás a darů pro další generace. Krajina bohatá na život a barvy je také základním zdrojem mých inspirací.

Souzním s názorem, že bychom měli žít podle zákonů, které napsala sama Matka příroda. Ohleduplně užívat krajinu a půdu a nastupujícím generacím ji předat nezničenou.

Věřím na pocity, znamení, předtuchy, vnitřní hlas, přenos myšlenek, ač si je racionálně nedovedu vysvětlit.

Při tvorbě velmi rád poslouchám žánrově široké spektrum hudby. Obecně mám rád českou tvorbu, ať už hudbu klasickou nebo tzv. populární. Jsem běžně schopen za jeden poslech se dostat přes Pavla Šporcla, Vlastu Redla až k údernější rockové muzice. Podle námětu a fáze rozpracovanosti obrazu nebo grafiky volím i druh muziky. Na začátku ráznější, klidně metalovou, postupně poslech zklidňuji. Uznávám a oceňuji tvorbu Michala Pavlíčka.